Sophia & Moone - Poznání u jezera

Usmeje se a mírně zatrepe hlavou kdy motýl stale drží a tak se s nim rozejde za Moonem aby v dalším okamžiku mohla zastavit.Ukázat teď a tady? Vsak jak? Nechapave stočí hlavu na jednu stranu i na druhou a pak se usmeje. Dobře, mno tak prosim, uz se tesim az ho uvidim. dodá na konec, kdyz se v jejich oci nese zájem a ona se nepřestává usmivat.

Natočí k nej hlavu a na jeho tvári sa objaví zubatý úsmev. "Predsa mágiou," strihne ušami. Zatvorí oči a snaží sa v mysli predstaviť podobu onoho mystického tvora. Nadýchne sa a napokon aj vydýchne než otvorí oči. Na to sa stane niečo zvláštne, pretože pred Moonem a Sophí sa začnú zhromažďovať svetielka, ktoré postupne tvorili kostru až nadobudli vzhľad onoho hipogryfa. "Tak tuna je," zasmeje sa. Hipogryf hrábne do zeme a rozprestrie svoje krídla - pritom zareve na celé jazero. "Ale, hodný pašák.." zašteká ako malý k tomu sa začne smiať.

//Magie? Mnoo asi bych ji mela taky zase začít používat.// Řekla si v duchu a začne sledovat Moona a pak kdyz uvidi ty svetelka tak se mu ukryje za zada a opatrně vykukuje. Jeji straspitelska povaha se ukázala, i kdyz v jejich očích hraje úžas malého dítěte, které nyní dostalo hračku. Je okouzlena tim tvorem co se pred nima objevil a tak zacne vrtit ocasem. Moone, je nádherný! Vydechne, když její hlas odpovídá jejímu výrazu plného emocí a překvapení. Objeví se u Moona dost blízko a slabě polkne. Jsem překvapena, myslela jsem si ze v životě neuvidim nic tak nádherného. V tu chvilku se i Hipogryfovi u kloní na náznak oddanosti.

Pozoruje reakciu Sophie na to, že sa tu len tak z ničoho nič postaval hipogryf, ktorý sa doslova javil ako skutočný. Hm, zdá sa mi to, alebo mi tá mágia už začína fungovať od dôb, kedy som bol v tom spoločenstve.. Nakloní hlavu a potom prikývne hlavou. "Lepšieho som už nemohol stvoriť.." zasmeje sa. "Môžeš sa ho aj dotknúť," prehovorí pritom sám prejde k hipogryfovi, ktorý bol odo mňa aj trojnásobok väčší - no pocítil ako ho to začalo oslabovať, tak by nemali otálať než sa rozplynie. 
"Oni sú patróni našej svorky, rovnako ako mi sme patróni ich stáda. Žijeme tu v mieru a zároveň ich ochraňujeme.." 

Pomalu se rozejde k Gryfovi a pohladi ho tlapkou. To se ji moc libi, je to úžasné a zasnene na něj hledí. "Moone je nádherný, jsi úžasný. Poví vášně mile, kdy její výraz vypadá vazne spokojeně, citi se vedle něho dobře, přeci jen tak dlouho nebyla s vlky. "Bude mi cti kdyz bych mohla chránit takové krasne zvíře. "Usmala se a Koula na Moona skoro az zamilované.

Niekoľko krát žmurkne, než aj on položí svoju labu na perie onoho tvora. Bol tak skutočný, že on sám tomu začal veriť. Na to sa však stalo to, že ako to vzniklo tak sa ja hipogryf rozplinul v zlatavom prachu nuž v tom momente sa aj Moonovi podlomia tlapy - takže narazí čumákom na zem. "Uff" zamumle. 
"Čerpá to viacej energie ako mini žraloci," zasmeje sa. Snaží sa pred vĺčkou neprejavovať slabosť z vyčerpania magických síl. Nakoniec len tam ostane ležať a rozhodne sa vrátiť k onej preberanej téme. "Naozaj? To je dobré, si na správnom kroku k prijatiu," mrkne vĺčku.

Chtěla neco říct jeste a to uz moone ležel na zemi. Velmi se vyděsila a při skočila k nemu a opřela si o něj cukam. Jsi-jsi v poradku?Vykokta ze sebe a snazi se uklidnit i kdyz ted ji to moc nejde. Ano opravdu, ale to neni tak důležité aby jsi byl v pořádku. Zaknuci a nevi jak mu pomoc, pořádně nevi jak používat svoji magii, přeci jenom se na ni vykaslala asi pred dvěma lety takze ted je ztracena a boji se ze by mu uškodila.

"Ale samozrejme, nemusíš si robiť obavy," povie zamyslene s prekvapením v hlase, keď sa postavý opäť na všetky štyri nohy. "Neodpadne mi noha, nemusíš sa báť," zasmeje sa nad tým. Vskutku nemám rád, keď sa takto o mňa niekto strachuje. Pootočím hlavou, no nemusel som to brať nejak vážne. "Jaaj, vlkovi sa zamotá hlava a už haló. Nie nie, mladá dámo, nevyhneme sa prípravám na skúšku," povie jej s humorom.

Ještě na něj chvilku kouka a pak zatrepe hlavou..Promin mno, ale nemohu za to.. Bohužel mam většinou strach o vlky co mi při rostou k srdci.. U tebe se to povedlo celkem rychle. Mozna si trochu odfrkne a zastriha usima. Pak se mu podiva do oci. Mno ještě řekni ze nemam mit strach o mozna budoucího vlka smečky. Ja jsem si vzdy myslela zevlci by meli stát po boku vlkům kdyz se neco deje. Ale asi ne. Řekne a podiva se na místo kde jeste stal Hipogryf. Fajn, tak jdeme pokračovat, rada bych byla na zkoušku připravena.

Prekvapene sa na ňu pozrie a v skutku, nemá slov. Myslí to vážne? Normálne ostatných odpudzujem - ale teraz. No páni. Predkočí mu v hlave pritom na ňu uprie svoje modré očká. No nenapadá mu nič čo by mohol povedať, tak iba mierne kývne hlavou. 
"Jop to majú. Vždy..." zamumle. "Čo by si chcela vedieť o našej svorke ešte? Je niečo čo ťa zaujima bližšie?"

Všimne si jeho překvapené ho výrazu, ale nijak to nekomentuje. Chvilku přemýšlím a tak nějak me nic nenápadná. No mozna bych asi mela vědět kdo je Alfa.. A co od nováčků ocekavate? Tohle bude asi všechno.Podiva se na něj upřeně a pak zacne hrabat do země a povrkavat. Asi by jsi mel vědět, ze jsem uz pres dva roky nepoužívala magii žila jako obyčejný vlk.. Takže jestli bude neco za úkol ohledně magie, tak to asi nezvladnuPřizná se nakonec a hlavu nedokáže zvednout protože se za to velmi stydí.

Prikývne hlavou. "Jive, čierny vlk so zelenými révami na tele. A čo očakávame? Nič. Splniš skúšku a si člen svorky. Lovíš, brániš a tak.. Tak ako to chodi vo svorke.." zamumle, keď spomenie zmienku o mágii iba naklonim hlavou. "Moja mágia nie je na boj takže ju použivam len zriedka alebo len tak keď sa nudím. Magické úlohy maju menšiu pravdepodobnosť pri zadani čiže by ťa čakala jednoduchá skúška. Napríklad lov, prinesenie nejakej kvetiny a tak ďalej. 

Pořádně ho posloucha a nakonec teda prikyvne. Není připravena, ale popravde rada by už měla všechno za sebou. dobře, vsechno chapu a rozumím tomu... Mno AK si mozna myslim ze bychom mohli přejít na tu zkoušku. Podiva se na něj a usmeje se slabě, ale skoro neznatelně.

"Už úloha?" kukne na ňu a s úsmevom vyskočí na nohy. "Dobre, poď za mnou," povie jej potichu. Akoby chcel naznačiť známku tajomnosti. No fakt bol taký, že sa rozbehol na Soviu lúku. Klusal rýchlo, no tak aby ho ona vlčica mohla stíhať. Čo len jej dám, čo len jej dám. Premýšľa, než zastaví. Jeho tlapy sa zaborili do čerstvej, voňavej trávy. Obzrie sa až napokon sa posadí. Vyčkáva na Sophiu až pribehne k nemu. "Ako sa voláš celým menom?" spýta sa.

No a proc ne? Zeptá se a pomalu se teda rozběhnutí za nim, nevim kam ma namířeno, ale musim uznat ze běží vazne rychle, v duchu jsem se vsak modlila ze to nebude nic vážného a ze to zvladnu. Dobehnu az k louce a Usmeji se. Chvilku koukam okolo sebe , usednu vedle něj a podívam se na něj.*Sophia Elisabeth Noir Madden, tohle je me cele jméno.. Podívam se na něj a pritom se opravdu slabonce usmeji.

Keď prezradí svoje meno čierno-fialovej Bete, očkom pozrie po nej venuje úsmev. Asi už viem čo, no opäť ma to bude stáť onej magie - že by som skúsil ňou experimentovať? Pomyslí sa. "Dobre tohle tvoja skúška oddanosti a členstva vo svorke," prehovorí, pritom sama môže spatriť ako sa okolie okolo nej začalo meniť farby na čiernu. Všetko stmavlo - zem, stromy, obloha. Ocitla sa v jeho ilúzii. Na to sa vjej hlave mohol ozvať hlas: Ak veríš, že skutočne máš miesto u nás, prejdeš touto chodbou bez problémou. Ver v seba, ver v skutočnosť, že sa chceš pridať a nájdeš cestu. Nakoniec sa okolo nej rozžiarili svetlá - to naznačilo, že sa nachádzala v nejakom jaskynnom tunely a svetlá ukazovali cestu. Ak verí v seba nájde cestu z tunela - pritom sa u Moona aj osvedčí ak nie.. bude dúmať aj stáročia (jooo v skutočnosti iba par okamžikov - nech to je zaujímavšie xd).

"Ať tvá cesta započne," povie si Moone pritom sám vedel, že ho Sophie už nepočuje. Už bola uveznená v onej ilúzii. Práve táto ilúzia, táto cesta bola jej skúška na post Kappy svorky Griffon.

//chňum, chňum xddd

Pozoruje Moona a to co se stalo dal byl pro ni šok, všude tma a pak i ten hlas. Zaknucela, věděla ze tohle nedá. Chvilku se snažila rozkoukat, ale v tom dostala čistý zásah světlem. Zůstala koukat na ten tunel. V tu chvilku se v jejích očích co si zajiskrilo a ona pomalu vypadala jinak. Tak Sophi, tohle dáš, jen si trochu ver. Konečně by jsi našla rodinu.Poví si pro sebe, kdy její tlapky stmavnou do ruda. //A nejenom rodinu,priznej si ze se ti libi Moon.// Proběhne ji hlavou a ted ma v mysli jen to jak chce byt členem, jak chce mít rodinnu, chránit ji a stát pri ní a tak se rozběhne ihned tunelem a tlapky zanechávají ohnivé otisky. Běží dlouhou cestu jen rovně do te chvilky nez objeví rozcestník Chvilku stoji a přemýšlí a pak se jen usmeje. Tak srdce moje úkaz mi cestu, úkaz mi kudy se dostanu za svoji rodinou. Pronesla tiše kdy najednou se rozběhla do práva a chodba zase vedla delší dobu rovne. Přišlo ji to nekonečné.

Moone presne vedeľ, čo Sophie vidí, čo prežíva v onej vyvolanej ilúzii. Vedeľ tak isto, že každú chvíľu to skončí aj keď pre ňu to môže znamenať hodiny, dny, mesiace či roky. Moone sleduje jej nehybne stojace (alebo sediace, neviem v akej je polohe :D) telo, rovnako si všimol aj ohníky na jej tlapách. Nakoniec však Moone usúdil, že úlohu splnila preto jej vytvoril dva tunele, ktorými by sa mohla dostať von z ilúzie.
A práve ten jeden do ktorého vstúpila znamenal onu cestu - pretože mohla vidieť jasné svetlo pripomínajúce koniec tunela. Ak ním prejde ilúzia sa zruší a ona sa opäť vráti do reality - samozrejme stále si bude pamätať onu spomienku zo skúšky. "Gratulujem ti, práve si sa stala Kappou našej svorky," prehovorí Moone, pritom veselo švihne chvostom.
"Akú profesiu by si chcela vykonávať?" opýtam sa. (viz. v profile "Profesia" všetko môžeš okrem Vodcu :D)

Celá ta doba ji přišla jako věčnost myslela si ze to neskončí, ale najednou pred sebou uviděla světlo a usmala se. V tu rano vsechno zmizelo a ona padla pred Moona. Zůstala ho sledovat, přišla si jako kdyby zela snad rok v kuse, ale pritom nebezela. Její tlapky byly stale rudé a ona se rychle postavila a usmala se. Nemohla uvěřit tomu ze prošla zkouškou a tak jen prikyvla a sklopila hlavu. Moc ti dekuji, jsem moc rada ze jsem zkoušku zvládla, i kdyz to bylo nekonečné. Jinak bych chtěla vychovávat vlcata. Zda by to bylo možné Poví k nemu, kdy zvedne hlavu, zadiva se mu do oci a usmeje se.

"Takže vychovávateľka? Nerobí mi to problém, ba naopak. Dúfam, že výchová budúcich členov bude pokojná a nekomplikovaná," povie Sophie a spokojne švihne chvostom. "Nuž, keď si už oficialne členka.. čo pôjdeme robiť?" opýta sa.

//sorry za tak krátky post :d