Sophia & Moone - Poznání u jezera

Název- Poznání u jezera
Účastníci- Sophia & Moone
Místo - Jezero
Čas- Je krásný sluneční den, nějakých 30°C ve stínu.

Úvodní post

Dneska byl vážně krásný den, obloha čistá bez jakéhokoliv mracku, však jediné co vypadalo jako mrak ze kterého ma pršet byla černá vlčice co ležela na kraji jezera a pozorovala hladinu vody. Hlavou ji běželo plno myšlenek, dobrých i tech špatných. Dobře většinou ty špatné, ale co delat jiného než se držet v tomhle rozpoložení od vlku. Nechce vypadat jak někdo nabubreli, nebo snad někdo kdo potřebuje politovat. Možná ze v tuhle chvilku hledá jen pochopení,kdyz její narůžovělý ocas se houpe ze strany na stranu. "Bože, to je nudaaaa. Vážně uz bych si měla najít nějakou smečku a být užitečná." Vydechne strapene a dal spíše sleduje vodu pred sebou.

>> Mesačné jazero <<
Prebudím sa v tábore. Opäť mám tú svoju chvíľku, kedy som nečine len tak ležal a sledoval tú... NUDU! Nič sa tu nedeje a to sme začínajúca svorka? Nie. S povzdychnutím preložím hlavu na druhú tlapu než začujem hlas šíriaci sa po vodnej hladine. Vlk? Bez svorky? Pridal by sa k nám? Nadšene vyskočím na nohy. Viem, takto by sa Beta... zástupca alfy - nemal správať, no to mi bolo v tomto prípade úplne a úplne jedno. Rozbehnem sa, v skutku - ono jazero bolo vedľa nášho tábora, takže to bolo v poriadku. Dobehnem než zastanem pár metrov od onej vlčice - pozorne si ju prezriem. "Uhm, zdravím?" opýtam sa. Stratila ste sa či niečo hladáte?" spýtam sa. Predsa, bol som beta a toto bolo moje územie. Mal som ono právo položiť túto otázku.

Měsíční Jezero

Ta nuda ji vážně začala uspavat a proc ne ze. Nikdo nikde, sluníčko ji pálilo do zada a tak zavřela pokojně oci a začala podřimovat. Úplně vypla nevnimala nic, žádné zvuky ani pachy, takze to že se k ni blíží vlk vlastně nevnímá, neví o tom a snad ani nechce. V tu chvilku co na ní promluví se lekne, vyskočí a jako blesk se rozběhne do jezera, ač to nechtěla. Rychle ji to dojde, otočí se zůstane na toho vlka koukat. "Z-zdravim." Vydá jen ze sebe a zůstane ve vodě. Pritom stáhne ocas pod sebe i uši do zadu. "Ztratila? Mno možná by se to tak dalo nazvat. Omlouvam se, jestli tu nesmím být, tak ja zase půjdu.. Nevěděla jsem či je tohle území. " Pronese na sve poměry tiše, mozna az zaknuci. Ano Sophie je strašný srab a mozna proto nema smečku, samce a ani rodinu.

Mesačné jazero
Sledujem onu vlčicu, ktorá zrejme bola z mojej prítomnosti vystrašená. Prekvapene na ňu pozerám, pritom rovnako stiahnem uši a usadnem na zadok. "Nenenene.. neospravedlňujte sa.." poviem jej, pritom hrabnem tlapokov do zeme. "Nemusíte, môžete v pohode ostať," poviem jej smerom. "Ono toto územie iba začína patriť našej svorke. Ktorá má zatiaľ iba troch vlkov, ale sme skupinka.. čiže sa to dá považovať za svorku, nie?" položím jej skorej filozofickú otázku, pritom si lahnem aby vydela.. že pre ňu nepredstavujem skoro žiadne riziko. "Som Moone, Moone Mayen, beta Griffonu."

Měsíční Jezero

Pozorovala ho a dal mela stažené uši i ocas, vsak se přeci jen vydala pomalu z vody k tomu vlkovi. Pomalu si ho prohlíží, posloucha jeho slova a ocichava ho. Ja jsem Sophia, Sophia Noir Madden. Jsem tulák.pronese k nemu kdyz se pred nim posadi a narovna alespoň uši, pritom to asi vypadá ze se i usmívá. Mnooo, ja si myslim ze ano.. Smečka uz jsou i dva vlci ne? podiva se na něj a trochu zamrka, fakt nevi jak se ma předním chovat, dlouho uz nebyla s nějakým vlkem a sama.

Mesačné jazero - vždy tam (nechce sa mu to stále písať)
Sledujem ju. "Teší ma," prehovorím tichší, no potom rázom opäť navýšim na intenzite hlasu. "No, hej. Zrejme áno, ale stále to nie je nič moc.." prenesiem. Predsa, bola to pravda - aspoň z časti. 
"A chcela by si niekde zakotviť? Prestať sa túlať a usídliť sa?" opýtam sa hneď na to. Och, strašne chcem nejakú tú aktivitu vo svorke. 

Měsíční jezero

Naklonila hlavu na právo a pak na levou, pak ji malinko natahla k nemu a prikyvla. "Taky me těší. "Poví stejne tise jako on, ale když zvýší hlas tak se ho lekne a zaknuci, kdy uši sklopí do zadu. " Ráda bych se někde usadila a našla novou rodinu.Řekla zase o dost tiše, pritom ho pozorovala s hlavou nakloněnou na stranu. "Ale jen tak se dostat k vam do smečky? Podiva se na něj z otázkou, ktera ji opravdu dosti zajímá.

Mesačné jazero
Sledujem ju a s úsmevom jej odpoviem: "Samozrejme, nič nie je zadarmo, že?" nadvihnem obočie. "Nemôžeš sa len tak dostať do svorky, to nikto nevravel. Aby si vstúpila - musíš splniť skúšku..." prehovorím k nej, pritom strihnem ušami. "Chcela by si?" nadvyhnem obočie a sledujem jej reakcie.

Měsíční jezero

Bylo jinto jasne, ale nějaká zkouška? Co to mohlo byt, začala nad tim přemýšlet, kdy jako by se v ni probudil život a ona radostně poskocila a trochu nafne. "chtěla a moc.." poví nadsene, kdy se trochu srovná a zůstane na něj koukat. A co to vsechno obnáší? Je to složité? Zvládne to takové nemehlo jako jsem ja? zacne se ho vyotavat a koukat mu do oci a vrátí ocasem.

Mesačné jazero
Pousmejem sa nad tým, ako začala reagovať na to, že má práve teraz možnosť sa pripojiť k svorke hipogryfov. Už z toho dôvodu, že žijú na tomto území. "Och, to som rád," prehovorím pritom sa oblíznem pysky a zamyslene pohliadnem na jazero. "Či je skúška náročná?" opýtam sa prekvapene. "Nuž, záleží to od toho, čo sa ti zadá. Skúšky môžu byť akéhokoľvek druhu, to znamená, že akékoľvek náročnosti.." oboznámim jej, než nakoniec labkou hrábnem opäť do zeme. "Budiž, čo také by som ti zadal.. hmm.." pomyslím si.

Měsíční jezero

Stale na něj kouka a pak se zarazí. Malinko couvne a podiva se tam kam kouka on. Pak, ale zakrouti hlavou. "Pockej, jako hned ? Ale ja nejsem připravena. " povi k nemu se strachem v hlase a premysli zda by to byl dobry nápad se do toho hrnout.

Mesačné jazero
Prejdem k onej hladine jazera a namočím doň labu. "A prečo nie?" opýtam sa jej, pritom sa sústredím. Moja mágia bola absolútna zhmotnená ilúzia - čiže čokolvek na čo som pomyslel sa mohlo skutočne udiať, aj keď by to po čase ustalo. "Nikto nikdy nie je na nič pripravený. Život je riadený náhodami," poviem jej pritom v jazere nechám zhmotniť KYO ryby. "Úloha môže byť od lovenia po vedomostné otázky, takže tak. Ale samozrejme, by som ťa na to mohol pripraviť, keby si chcela.." zamumlem, pritom sa Kyo ryby zmenia na pstruhy, pak na uhorov až sa zmenia na zmenšené žraloky. "Samozrejme je to na tebe." 

//jo to môže :DDD

měsíční jezero

Neví jestli by zvládla zkoušku bez připravi, ale vi ze opravdu život je plný nástrah a překvapení. Podiva se na jezero kde se objeví Kyo ryby a ona stuhne. //lov? Ale ja..// zakrouti hlavou a pak se na něj podívá. "Byla by jsem moc rada kdyby jsi me na to připravil. Nějak si prostě nevěřím. "Dodá kdy se malinko souone kdyz vidí ty žraloky.

Moone / MJ
Pousmejem sa a na to sa žraloci zmenia v malé rybičky, ktoré sa boh vie kam podejú. "Dobre.. mal by som ti najprv povedať o našej svorke, nie?" hodím po nej očko, pritom sa scela na ňu otočím no samozrejme sa posadím. "Tam.." ukážem tlapou na druhú sranu Mesačného jazera. "Je náš tábor, teda.. bude.." zasmejem sa. "Naša svorka sa volá Griffon, po gryfof - alebo lepšie po hipogryfof, ktorý žijú v neďalekom lese," pousmejem sa na ňu. "Tí sa samozrejme nemôžu nikdy loviť! Dohodli sme sa, oni budú naši patróni a my ich."

Měsíční jezero

Trochu ji uklidní to kdyz ty žraloci zmizí a pak ho posloucha. Chvilku zůstane jen zarazene na něj koukat kdyz v tom zkroutí hlavou. "Chápu to, nikdy nesmimlovit Gryfi, ale co kdyz nevim jak vypadají? Nikdy jsem se s nima nesetkala. Teď ma vazne strach jestli nekdy nějakého nenapadla, přeci jen vzdy byla nějaký cas sama. Vlastne jediné co zvládla ulovit byla bud veverka, nebo zajíc takže si mysli ze by nějakého gryffa i kdyz nevi jak vypadá tak nenapadla.

Moone
"Ver mi až jedného uvidíš, budeš vedieť s kým máš tu česť," zasmejem sa. "Sú dvoj, možno troj násobne väčší od nás telom koňa a hlavou orla. Sú vskutku nádherné bytosti, ktoré tu žijú, preto vždy s rešpektom k nim," zazubím sa na Sophiu. "Hm, čoby som ti ešte povedal. Zákony, no to všetko záleží od rešpektu a autorite, pochopiteľne. Musím Jivovi pripomenúť, aby ich niekde vypísal.." hrábnem do zeme. "Čo ťa tak najviac zaujíma?" opýtam sa.

Měsíční jezero

Opravdu jí zaujal a tak ho vážně pozorně poslouchá a pak prikyvne. Pritom se ji vlastně oci az rozzáří. "Chtěla by jsem je někdy vidět, musi být úžasný, jako ty." Vydechne spokojeně a pak ji konecne dojde co řekla a zaklepal a jsem hlavou. "Tamto jso neslyšel.. Mno a nemusis se bát ze bych zákony nedodrzovala a neposlouchala.. Máte ve smečce i nějakou vlcici? Nebo jste tam zatím jen vlci? " kdbyb to bylo videt tak se červená, ale její tělo malinko zacne doutnat jak ji je horko a stydí se. Přitom i nadále sleduje spise jeho než věci okolo.

"Keď preukáže to, že si toho hodna - možno sa ti to podarí," venuje jej milý úsmev, no prekvapene zatrepe hlavou nad jej slovami. Srsť kde mal líce zrudla - vskutku, je to pôsobením tej jeho mágie - no výsledkom je vysledok. "Noo, ehm dobre. Nepočul," prikývne jej slovám.
"Ono sú to také zákony, že nie je na nich nič čo by si závažne dokázala porušiť. Podstatou svorky je, že sme jedna rodina," zamumle a potom na to hneď odpovie na jej ďalšiu otázku. "A jo, dve dokonca. Dea a Azsuna, len tie sú teraz boh vie kde.." zasmeje sa, pritom zatrepe ušami. "Hmm, a chcela by si teraz vidieť hipogryfa? Teda, aspoň sa o to pokúsiť?" 

Měsíční Jezero

Všimne ji toho jak mu Linec malinko zrudne a tak sklopí pohled a zacne hrabat do země, zacne byt zase stydlivá a nervózní. Kdyz ale slyší ze jsou tam dalsi dve vlčice tak spozorni a usmeje se. "Tak to se budu těšit až je nekdy poznám, jestli se k vam dostanu." Pak se úplně zarazí a zatrepe hlavou. Moc ráda bych je viděla, teda ráda bych se o to pokusila. Sladce se Usmala a pozvedla hlavu, kdy usiska postavila a začala cmuchat cumakem, kdyz ji na ni přistane motýl. V tu chvilku se ani nehne a usmeje se. Moone? Koukej. Neni nádherný? Rekne vazne potichu, fascinovaný ti barevným motýlem na jejím čumáku.

Keď potvrdí, Moone iba spokojne pokývne hlavou. Chystal sa vydať na cestu, než ho Sophia zastavila svojími slovami. Pozrel na ňu a všimol si toho tvora o ktorom vo svojích slovách rozprávala. "Motil? žmurknem no potom iba švihnem chvostom. "Samozrejme, že je. A keby si chcela, mohla by si ich tu mať hneď niekoľko.. počkať.." zastaví sa. "Ono, toho hipogryfa ti môžem ukázať tu a práve teraz," zasmejem sa a trápne sa poškrabká na čumáku svojou labou.