Clayre&Moon ~ Temno a svit na jednom místě

Účastníci: Moone Mayen & Clayre Silentew
Místo: Někde v prčicích na volném území 
Děj: Alfa a Beta. Každý z jiné nově založených smeček. Setkání dopadne jak?  Ví jen vlk Štěstěny... 
Čas: Jak na príbehu (Léto)
Poznámka: Oneesan, začíná.. 

-> Elfí les
Zobudím sa v tábore, pritom očkom prejdem po hladine jazera. Chvíľu uvažujem čo spravím, predsa nebolo nič na robote a nič zaujímavé sa nedialo. Nudááá.. písknem si v hlave, no nakoniec sa postavím a rozbehnem sa niekam. Skrz les Owl som dobehol na hranice nášho územia. Čuchám, čuchám, no nevycítil som nič moc. Vbehol som za hranice, do nejakého ďalšieho lesa, ktorý vo mne vyvolával zvláštne pocity.

Probudila jsem se v jedné z větších jeskyň na naší hoře a protáhla jsem své svalstvo. Sestra nevím kam zmizela a tak jsem prostě někam zamířila. Vzlétla jsem a zamířila k horám na konci území a jak jsem tušila pokračuje tam jiné. Proto jsem se tam vydala, prozkoumat ho. Možná tam žili vlci a mohla bych někoho i zrekrutovat. Slétla jsem o něco níže a poletovala nad lesem.

Pomalým krokom našľapujem po mäkkej tráve, ktorá v tomto lese rástla. Občas som šlápol na krehkú vetvičku, ktorá v tom okamžiku praskla a onen zvuk sa rozšíril po lese ako ozvena. Tento les je veru zvláštny.. pomyslím si, no na to som v diaľke zabadal zvláštne, poletujúce svetlo, ktoré obletelo jeden postarší strom, ktorý sa v tom momente - vyliečil? Čo to?! Prekvapene vypleštím oči, ale náhle ono svetieľko sa rozplynulo. Všimlo si ma to? Čo to bolo. Ten strom bol divny, no teraz vyzerá ako by sa mu nič nestalo. Čo sa deje v tomto lese.. pomyslím si, na to zacítim vlčí pach. Obzriem sa, zdá sa mi to?

Stále jsem létala nad stromy, když v tom jsem skutečně zacítila vlčí pach. Proto jsem vzlétla o něco výš a pustila se volným střemhlav pádem dolů, přímo na vlka. Pro efekt se okolní vzduch ještě ochladil. Když jsem znovu roztáhla křídla, těsně u země jsem pád zpomalila a přistála ladně před vlkem a následně na to se zatvářila vznešeně. Tohle byl nástup hodný Měsíční královny! Pochválila jsem sama sebe a uchechtla se. Přičemž se chlad ze vzduchu pomalu vytrácel.

Po obzretí a zacítení pachu som ju aj spozoroval. Nie, nezdá sa mi to. Je to fakt. Poviem si, pritom pokračujem v krátkej prechádzke. Však ona sa tu zjaví. Nestihem si pomyslieť a skutočne sa aj tak stalo. Pristála neďaleko, iba som na ňu hodil očkom, no pokračoval som ďalej v ceste. "Mmm."