Share
Goto down
avatar
Trayildottir
Příspěvky : 36


Postavení: Tulák
Hlavní postava: Trayil

Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Mon Mar 05, 2018 9:35 pm
Jméno: Talk less, Smile more
Hráči: Trayil a Tryst
Místo: Velké pláně (Území nikoho)
Čas: Léto, 28° (Po dešti, slunečno)


Konec: Až napíšeme, že se SH ukončila. (Nebo pokud bude delší neaktivita.)
PS: Tato SH se uskuteční v příběhu, avšak v nepřesném budoucnu. (A Tryste, začínáš.)
avatar
Tryst
Příspěvky : 39
Krátký popis : Dnešní jídelníček: prána


Postavení: xxx
Hlavní postava: Tryst

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Mon Mar 05, 2018 10:23 pm
Aaah, Velké pláně, moje oblíbená to končina tohoto rozlehlého území...
Zastavím se na pomezí dvou lokací, kdy přemýšlím, zda přeci jen mám navštívit toto docela i pěkné místo. Dešťová mračna již pomalu odplouvají kamsi pryč, a první hřejivé sluneční paprsky, co se dokázaly prorvat přes ustupující mračna, osvítily mé tělo. Dnes není normální nudný den, vzduch je cítit po dobrodružství. Tedy, ne že by tráva po dešti patřila k vůním, co dobrodružství nějak vyznačují.
Rozhodnu se tedy nakonec vydat vstříc rozlehlé pláni, jejíž ještě mokrá tráva mě nyní docela pěkně studila do tlapek. Tedy, čekal bych, že to tu bude o něco méně zablácený! odfrknu si při pohledu na zabahněné tlapky, co se s čvachtavým zvukem pomalu zarývaly do měkké země. Překvapeně zamrkám, když omylem šlápnu přímo do louže, co se pěkně skryla mezi trávou. Tlapka mi projela skrze zem, přičemž jsem se nahnul se dopředu a ještě větší část tlapy mi tak zmizela pod zemí. Než jsem opět získal rovnováhu, skoro čtvrtina nohy již byla uvězněna. Co to... snažím se z kaluže dostat, ovšem, zdálo se, že země se jen tam vzdát nechce.
Snažím se přední nohu vytáhnout zpoza hlíny, zacílím tím však jen toho, že nyní jsem byl už od bláta celý. Nohy mi podkluzovaly, nakonec se tak sesypu nad kaluží s přední tlapkou stále v zemi, jen to žbluňkne.
Meh, proč nemůže znovu začít pršet? povzdychnu si, když se podívám na mou srst. Bahenní král! K vašim službám. Prolétne mi hlavou.
avatar
Trayildottir
Příspěvky : 36


Postavení: Tulák
Hlavní postava: Trayil

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Tue Mar 06, 2018 9:11 pm
Velké pláně
Probudila se v úkrytu, přesněji pod tou samou střechou, kde do teď lenivěla. Jelikož byla vždy vzhůru dva a dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu, tak bylo dosti obtížné se vyspat, teda, pro ni to byl snad i nadlidský výkon, který kde kdo nemusel zrovna pochopit. Její kočka se rozlepila od sebe, jiskry v jejích očích jako by oživly, rozhlížela se takovou chvíli, než uznala za vhodné, že by mohla pohnout svým ohonem a zvednout se ze svého místa. Přece jen nehodlala strávit svůj celý den pod střechou svého nového domova. I když sotva domova, stále jej hledala a toto ji nestačilo. Protože ji to už teď omrzelo. Neohrabaně se zvedla ze země a oklepala se s dlouhým protáhnutím v zádech a lehkým zakřupáním, roztáhla svou tlamu a poodhalila svůj jazyk, který se stočil při následném zívnutí. Hlasitě zamlaskala a očima těkala kolem sebe, jestli tu není nějaká ještěrka, co by zašlápla a snědla. K její smůle se žádná nenašla. Zafňukala si pod fousky, avšak nesmutnila nijak dlouho, více méně se vzchopila v pravý moment na to, aby se vykopla a pročistila si hlavu čerstvým vzduchem. Bylo to tak jiné, tak divné, žít zde v těchto končinách.
Zdvihla hlavu vzhůru a chvílemi si prohlížela modré nebe, na kterém plulo jen pár bílých obláčků. Cítila, že bylo po dešti. Ne jen skrze její čumák, ale také v tlapkách. Přeměřila si půdu, po které bylo viditelných několik stop bláta. Ale ne jen těch, ale také stop vlka? Přikrčila se, aby se snažila tento pach zachytit do nozder. Podle všeho tu byl nedávno. Robotické oko si prohlíželo jakoukoliv část, která by mi mohla o tomto vlkovi něco prozradit. Vlk, padesát metrů odtud a k tomu samec, zdá se, že je v potížích. prozradilo se mi, střihla jsem uchem a narovnala se, abych si prohlédla směr, kam stopy vedly. Opravdu se zdálo, že byl nedaleko. Tak proč jej nepozdravit? Rozhodně by bylo fajn setkat se s někým novým. Dala se do kroku tímto směrem. Avšak Trayil netušila, jaká past se na ni uchystala.
Co nevidět dorazila, no nejspíše o pět minut později, na to dané místo. Zastavila se o pár metrů daleko a prohlížela si onoho vlka z této vzdálenosti. Proč tam tak stojí? napadlo ji, když se na něj tak koukala, natočila hlavu krapet na stranu při své otázce. Avšak nijak nad tím nepřemýšlela a vrhla se rovnou za ním. ,,Aho-!" tak a měla po srandě, robotická tlapa ji přesně uvízla pod blátem s tímto hlasitým čvachtáním. Takže proto se nemohl hnout, aha. zkusila se vyprostit, ale marně, její přední packa to nedovolila a ani to bláto se nechtělo pohnout. Protočila očima v otrávení, ale snažila se udržet ten úsměv na tváři, co ji tam tak hravě visel. ,,Tak znovu.., ahoj!" pozdravila ještě jednou a snažila se pohnout z místa. Možná by mu mohla přece jen pomoct. Ale to by si musela nejprve pomoct sama sobě. A proto se snažila vytáhnout tu samou tlapu neurvale a hbitě, jako by na tom závisel ten vlásek života.
avatar
Tryst
Příspěvky : 39
Krátký popis : Dnešní jídelníček: prána


Postavení: xxx
Hlavní postava: Tryst

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Wed Mar 07, 2018 5:59 pm
Velké pláně
Škubu, tahám, otáčím, vrčím, zle se koukám, a celé od znova. Zacílím tak pouze toho, že noha mi sklouzne ještě níž, navíc při pokusech nejméně třikrát sklouznu, takže z dálky místo původní tmavě modré srst nyní nabývá o něco hnědších odstínů. Do toho se mi srst lepí a nabaluje nějaké to smetí okolo. Dokonce se mi málem podařilo uvíznout i nohou druhou, naštěstí jsem však časně sklouzl, takže se mi packa včas uvolnila ze sevření země.
Ach, matko vlků, nemáš v zásobě nějakou vecičku, kterou bys mojí tlapu vyprostila ze svěráků té zlé země? kouknu k obloze, avšak jako odpověď jsem dostal pouze jasné slunce, co vykouklo přes mraky. Vzdám se tak naději a prostě jen tak postávám uprostřed louky, čekajíc na zázrak.
Když tu náhle, můj nos ucítí blízkou společnost. Zvednu hlavu a rozhlédnu se, v dáli uvidím blížící se obrys. Vlk! Moje spása . S nadějí v očích sleduji zvětšující se vlka, než rozeznám první obrysy. Počkat, vždyť, vždyť... než se vzpamatuji, objeví se přede mnou vlk. Tedy, napůl vlk, napůl stroj. I když nevypadal nijak nepřátelsky, jeho poněkud exotický vzhled mi na chvíli vzal hlas, a než jsem si uvědomil, že nejspíše vůbec netuší, jaké nebezpečí nejbližší bahno skrývá, bezmyšlenkovitě se vrhá za mnou. „Počkej! Je tu-“
Žbluňk.
S pootevřenou tlamou civím na nového společníka, co se chytil do stejné pasti, jako před chvílí lapila mě. Překvapilo mě však, že ani přesto neztratil úsměv na tváři. Tedy, neztratila.
„Ehm... Také přeji pěkný den. Vždyť, slunce svítí, je příjemně teplo, krásný to pocit...“ leskne mi lišácky v očích. „Taky jsi už zaregistrovala, jak má nás to bláto rádo? Vždyť podívej, nechce, abychom ho opustili! Jak dojemné.“ zastřihám ušima. „Ale aspoň tu nedrží jednotlivce, aby i my z toho něco měli.“ Sleduji, jak se vlčice snaží z bahna vyprostit. To samé jsem zkoušel před chvílí i já, avšak, neúspěšně...
avatar
Trayildottir
Příspěvky : 36


Postavení: Tulák
Hlavní postava: Trayil

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Fri Mar 09, 2018 6:40 pm
Velké pláně
Asi ji toto snažení nijak neunavilo, když furt sebou klepala a snažila se setřást toto bláto, vlhko a špínu, které teď dřímalo na jejím kožichu a vlastně všude možně, kde by oko postřehlo. Možná si teď připadala jako čuník, ale ani zdaleka ji to nedocházelo, takže to bylo asi jedno. Ať se ji kdokoliv smál, tak ona by se jen tak nezlomila, protože jak vidíte, asi ji věci napadnou později než co nejdříve, smutné. Avšak to není ta věc, o které teď přemýšlela, nejspíše ji vpadlo do mysli, že s cílem se vyprostí ven a pomohla by i vlkovi na cestě odtud. Teda možná, pokud by to bylo v jejích silách. Ale jak se už ona znala, tak by pomohla každému, i největší nepřítelovi by natáhla tlapku záchrany. Poněkud zvláštní vlčice, stroj.. vlko-robot? Ah, oslovovali ji různě, avšak nic nebylo stálé. Kromě jejího jména. Odtrhla pohled od tím, v čem se teď bořila hlouběji a intenzivněji. Pohlédla na vlka naproti sobě a zazubila se. ,,Já nás osvobodím! Jenom to bude chtít trpělivost." to jistě by mohlo pomoct, jenže i to poslední slovo ji chybělo. Nedokázala vydržet při ničem tak namáhavém na hlavu i svaly, což ji dostatečně trápilo k tomu, aby to upustila a rozbrečela by se. Jenže tentokrát ji to nenapadlo. Přece jen tu měla komplice, teda asi komplice. Netušila kdo to byl, ale věděla jedno, byl to vlk.. nebo i čuník, kdo ví? ,,Ehh? Krásný? Joo, jasně! To je ten.. sarkasmus, ne?" řekla nejistě, opravdu věděla dostatek na to, aby se vydala do světa, ale rozumět něčemu? No, to nebylo zrovna její cíl, aby něčemu rozuměla. Měla za úkol jen pomáhat, ne? Tak právě se o to pokoušela a věřila, že by to zvládla levou zadní. ,,Jo, jo, jako asi chce s námi udělat nějaké ty bahenní lázně, či co. Ale nechce se mi tu zrovna trčet napořád, to jako ne, ne." zavrtěla svou hlavou při nesouhlasu nad tímto faktem a pokračovala ve své zatím neúspěšné práci. ,,Hm? Na co to narážíš?" podivila se a mrkla na vlka, přičemž našpicovala uši k tomu, aby si jej poslechla. Měla celkem zájem o to, se dozvědět, co tím autor sám myslel. A ona sama CHTĚLA jej pochopit.
avatar
Tryst
Příspěvky : 39
Krátký popis : Dnešní jídelníček: prána


Postavení: xxx
Hlavní postava: Tryst

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Sun Mar 11, 2018 7:19 am
Velké pláně
Vlaji svým ocasem sem a tam, stále svýma červenýma očima stočené k robo-vlčici a skoro neznatelně se moje koutky tlamy pohnou směrem nahoru. Je sice pravda, že mému sarkasmu nerozumí úplně každý, ale když nic jiného, můj společník ho aspoň poznal. Na její otázku ji tak pokývu hlavou. „No, bahenní lázeň, tak tu už mám za sebou,“ shlédnu svůj zcela nový vzhled, co se leskne mokrým hnědým zbarvením. Tak alespoň budu mít zdravou srst dodám si pro sebe. Pak se znovu zadívám na ten velice zajímavý mechanismus kovové tlapy.
„A pokud se tu budeš takhle ošívat, asi dopadneš velice podobně. Tedy, ne že by to bylo špatné, avšak na věky věků bych tu také zkysnout nechtěl...“ také se trochu ošiji, ještě jednou zkusím tlapku vytrhnout z měkké zeminy, neúspěšně.
„No, ve dvou přijdeme na řešení dříve, než kdyby tu myslel jen jeden a ten druhý se mu z bezpečné vzdálenosti smál.“ při té představě si však představím sám sebe, jak se směji nějakému chudákovi, co se zběsile snaží dostat ze země. Vtipná to podívaná, avšak, když jsem ten chudák já, není už prostor k tlachání.
Přemýšlím. Normální silou se asi odsud nedostaneme. Navíc, pokud si trochu nepospíšíme, nejspíše slunce svým teplem zajistí, abychom tu zkameněli a do konce světa tady stáli tu jako okrasné sloupy. Nebo, možná... „Jak moc jsou ty tvé robotické končetiny voděodolné? Maj nějaké superschopnosti?“ Zrodí se mi v hlavě nápad, který ovšem potřeboval spolupráci.
avatar
Trayildottir
Příspěvky : 36


Postavení: Tulák
Hlavní postava: Trayil

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Sun Mar 11, 2018 3:53 pm
Velké pláně
Oči se zaměřily na nějž a na tváři se ji objevil ještě veselejší úsměv při jeho poznámce, avšak co nevidět opět měřila svou sílu s blátem. Co nevidět se z tohoto bláta vytasila jedna z končetin, přesněji ta nejsilnější a nejtěžší. Robotí tlapka teď balancovala ve vzduchu a snažila se s ní opět nezapadnout pod čvachtající, vlhkou půdu, která ji již poměrně otravovala svou přítomností. ,,Koukej, koukej!!" křičela z plných plic a s úžasem hleděla na packu stvořenou z oceli, jenž se teď tyčila mezi nebem a zemí, snažila se ji nějak zdvihnout, ale byla obalena natolik, aby ji tuto práci ztížila. Byla opravdu, ale dost těžká, horší než nosit pytel brambor na zádech. Toto bylo, jako by měla nosit několik cihel a na malíčku, prostě neuvěřitelná tíha. ,,Cože?! Ne! My se odtud dostaa--!" a takhle přesně skončila ksichtem ponořeným v zemi, která ji teď pěkně zabarvila do odstínu hnědé. A teď, přivítejme dvě prasátka, obě si teď podobnější než kdy jindy. Hlavou vykoukla zpoza ten humus, ve kterém se už trmácela kdo ví jak dlouho. Až právě teď si uvědomila, že vlka stáhla sebou. Oklepala se, stále ležíc na břiše a s blátem až po bradu. Nadhodila nevinný úsměv a mrkla se někam jinam, aby nepřitáhla ještě více pozornosti, než sama chtěla. ,,Asi se moc nezasmějem, promiň." sklopila uši k zátylku a vydala dlouhý výdech. Bylo ji to celkem líto, ale tak naděje umírala poslední ne? S dalším pokusem se zvednout se nijak situace nezměnila, jenom vydala další nechutné prdnutí. Jo, právě teď naděje umřela. ,,Hm? Mé robotické končetiny? Ah! Ty myslíš můj Dottir! No, je celkem pevná a těžká. A superschopnost? Co to je?" ptala se se zájmem v očích, jako by právě probírali konec světa. Střihla ušima a ještě jednou se snažila vytáhnout svou robotickou tlapu, ale marně, byla ještě hlouběji zašprajcnutá než předtím.
avatar
Tryst
Příspěvky : 39
Krátký popis : Dnešní jídelníček: prána


Postavení: xxx
Hlavní postava: Tryst

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Mon Mar 12, 2018 2:20 pm
Velké pláně
Můj výraz vystřídá velké překvapení, když vlčice po tak dlouhém zápasení se přeci jen dočkala výsledku, kovová packa se teď leskla na zařivém slunci. Tryste, vidíš, hrubá síla taky může být řešení. Tedy, pokud bych ji měl jak vyvinout, když jsem tak slabý, že sotva unesu sebe. Povzdechnu si. „Nah, ty máš ale štěstí! Teď by to chtělo osvobodit i další končetiny.“ řekl jsem, aniž by to vyznělo sarkasmem. Možná ve větě mohlo být cítit i uznání, přeci jen, ta vlčice má něco do sebe, jen tak se nevz-
Než stačím dokončit myšlenku, vlčice se valí v blátě celá, s čumákem zabořený v bahně. Normálně bych se býval i zasmál, kdyby však vlčice nestáhla i mě. „Heeeeee-“ utlumené zavití se ztratilo pod povrchem bahna, kde se změnilo na několik bublinek hledajíc cestu na povrch. Cítím pachuť bláta a také jak se mi levá zadní noha pomalu, ale jistě zanořuje hlouběji a hlouběji do té slizké tekutiny. Co nejrychleji zvednu hlavu, abych se mohl pobouřeně podívat na viníka. Aspoň se omluvila. „No, s tlamou plnou bláta by naše úsměvy stejně všechny vystrašili. Tfuj!“ vyplivnu kus kamene.
Když se však vlčice pokusila vstát, místo očekáného výsledku v zápalu snažení vypustila duši. Tedy, ne moc pěkně vonící duši. Naštěstí ho však rychle přebil pach bláta. Snažím se na to nemít žádnou poznámku, a kupodivu se mi to povede, i když mě na jazyku svrbí nějaká ta poznámka.
„No, superschopnost, tím myslím, jestli s tou tvoji tlapou umíš něco víc, než jen hýbat. Nevím, třeba jestli se dokáže proměnit například na velkou lopatu, nebo jestli v ní nic necítíš a můžeš s ní třeba mlátit, aniž by tě to bolelo. Mám totiž nápad!“ leskne se mi v očích. Jestli tu tak budem dlouho ještě stát, budem se pomalu, ale jistě zanořovat hloubějc a hloubějc, a nakonec země na slunci ztvrdne. Ale co slunci trochu pomoci?
avatar
Trayildottir
Příspěvky : 36


Postavení: Tulák
Hlavní postava: Trayil

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Tue Mar 13, 2018 5:13 pm
Velké pláně
Pohlédla na vlka a schválně se při jeho poznámce zazubila, aby mu pěkně znázornila to, co ji objasnil. No, sice její chrup nebyl zrovna nejčistější, ale furt měl ten zdánlivý odlesk radosti a štěstí, který ji prostě nedokázal opustit. Možná to bylo horší jak blechy, ale ona už s tímto šklebením žila příliš dlouho na to, aby si povšimla něčeho zvláštního. Pro ni toto bylo normální, i když se na ni druzí zrovna neusmívali. Ji to nijak neobtěžovalo, spíše ji to přinutilo k tomu, aby jim tuto nemoc radosti rozšířila dále jako mor. ,,Bojíš se mě? Grr..!" vyvalilo se z její tlamičky s tímto chichotem, její rozum během těchto pár let ještě do teď nedorostl do své vyspělosti. Jenže víte vy co? Na tom vůbec nezáleželo! Aneb, proč dospívat? Když můžeme zůstat dětmi až do svého stáří. ,,Uu, ty máš bujnou fantazii." zachichotala se při jeho hlasitých myšlenkách. Proměnit ji na lopatu? To je jak možné? To chci zkusit! Jak to udělám?! začala už dopředu promýšlet návrh, jak změnit svou tlapu na lopatku. By si tu hrála jak na pískovšti, doslova. Jen kdyby tu lopatu měla, ach jo. ,,Hm? Mlátit, aniž bych něco cítila.., jo to dokáže, ale.. k čemu ti to bude dobré?" prohlédla si jej nedůvěryhodně, očekávala by i to nejhorší, avšak u ní byl optimismus vždy ten nejlepší kamarád. Takže si myslela, že vše proběhne naprosto v pohodě a všichni přežijeme, HURÁ, apokalypsa by byla za námi a my by jsme se váleli na trávníku jako blázni. Takže.., kdo tu má tu bujnou fantazii teď?
avatar
Tryst
Příspěvky : 39
Krátký popis : Dnešní jídelníček: prána


Postavení: xxx
Hlavní postava: Tryst

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

za Wed Mar 14, 2018 7:29 pm
Velké pláně
Špinavý úsměv vlčici jsem směle oplatil, aby i ona se mohla pokochat pěknou hlínou zalezlou mezi ostré tesáky. Zrovna další kus kamene vypadl, bohužel ho tak trochu vdechnu, takže se tu několik vteřin začnu dusit, než kamínek konečně najde cestu ven.
„Tss, bojím se tě asi tak, jako moucha květiny!“ načež ještě víc vycením zuby. Je sice pravda, že dnešek zrovna nebyl šťastný den, ovšem jakási aura roztroušená kolem robo-vlčice způsobila, že i já od ní chytil, podobně jako rýmu, dobrou náladu. Avšak, i když se tu budem smát blbostem, nijak nám to nepomůže! zazvoní mi v hlavě. No nic, tak můžeme zkusit obojí.
„Takže žádná lopata? Hmm, škoda...“ naoko posmutním, naštěstí plán ještě není v kýblu. Když mi vlčice potvrdila, že s ní nic necítí, trochu mi svitne. Aspoň jí ta práce nebude bolet „A dokážeš s ní dlouho hrabat do tvrdé hlíny, aniž by tě nějak bolela, a zároveň aby jsi vyhrabala díru?“ ptám se dál, to jsou totiž ty nejdůležitější body, co by tlapa mohla dokázat, aby se odtud co nejrychleji dostali. Cítím, jak mi pomalu obě končetiny, levá zadní a levá přední, zanořuje hlouběji a hlouběji, snad do zemského pláště. Sakra, nemůžeme tak dlouho čekat! ohlédnu se po slunci. Vyzařuje obrovské množství energie, které však nemohu přes bahenní obal pořádně vstřebat, tak alespoň hlavu natočím k velké žhnoucí kouli, abych tak alespoň jeho část zachytil. Za chvíli ho budu potřebovat. A to docela hodně.
Sponsored content

Re: Trayil a Tryst; Talk less, Smile more

Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru